Včelařská konference

Používám celoplošné umělohmotná krmítka, která jsou pořád na úlech.
V noci ještě bývají mrazy a už berou vodu. Nic neutepluji, jen zakryté
sklem a víkem, voda bývá teplá, protože jsou ploché a tenkostěnné.Všechno
to urychlí včetně vytáčení.Projev úspory energie.Budu zkoušet další vylepšení, určitě ne flašky.
Včera jsem potřeboval rámek zavíčkovaný s cukrem, vzal jsem ho včelám,
které zimují dole. Kde zimují poznám hned po zakrmení, protože jak přemísťují
zásoby dolů mají hodně mělí na podložce.Po hodině jsem rámek vracel, už se
stěhovaly nahoru.Hmotnostní úbytek od zakrmení mají 7kg.Jsem zvědavý jestli
tento zásah ovlivní jich rotvoj proti ostatním.
O tom jak včelaříme rozhoduje naše emoční inteligence, také ostatních, které
kopírujeme, či napodobujeme.Nerozhoduje titul, ani vysoké IQ, ale to jak
dovedeme identifikovat problém, pokud o něm víme, rozpoznat a umět vyřešit.
Každý má jiné řešení. Umět rozpoznat, které je lepší, a blíže pravdě,není lehké.
Proto máme takové rozdíly ve včelaření.

V. B.

Vážený příteli, rád bych reagoval na tvůj příspěvek, stále se včelaři zaobírají jak co přehodit, podsadit a nadsadit, aby měli vyšší výnosy a potažmo "možná " lepší ekonomiku provozu. Je pravdou, že voda v předjaří tomu dosti přispívá, ale je to hlavně pyl. Pokud včelstvo nemá dostatek pylu poblíž je to průšvih. Nejsem moc velkým příznivcem drastických zásahů do včelstva a proto bych radši viděl výsadbu včelařských rostlin. Například různé druhy vrb. Již před mnoha desetiletími včelaři iniciovali vznik trv. Včelí linky, kterou tvořilo 13 klonů včelařských vrb. Vrby se s rozkvětem překrývali a 1. klon začal kvést před vrbou jívou a poslední zkončil ped rozkvětem ovocných stromů. Cílem včelařů by mělo opravdu být přirozené vedení silnějších včelstev s minimem zásahů. V mých začátcí jsem taky podsouval a přesouval truhlíky, ale nakonec to bylo zcela zbytečný, protože jsem včelstva "nastartoval", ono se ochladilo, včely se ale líhli stále, venku žádné upracováním neumírali a sběr rojů byl na spadnutí. Takže vše musí být hlavně v návaznosti na jednotlivé fáze v přírodě a úmyslu včelaře, i když zde je včelař posunut na druhou kolej. Na první koleji jede genetika. A v tomto ohledu stále včelaři nepochopili kvalitu matek z vyšších chovů.

K těm vrbám. Existuje vrba trojmužná, ta kvete celý rok. S.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ji?? <jhsms/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Krmitko na vodu
> Datum: 22.2.2006 15:57:32
> ----------------------------------------
> Vážený příteli, rád bych reagoval na tvůj příspěvek, stále se včelaři
> zaobírají jak co přehodit, podsadit a nadsadit, aby měli vyšší výnosy a
> potažmo "možná " lepší ekonomiku provozu. Je pravdou, že voda v předjaří
> tomu dosti přispívá, ale je to hlavně pyl. Pokud včelstvo nemá dostatek
> pylu poblíž je to průšvih. Nejsem moc velkým příznivcem drastických zásahů
> do včelstva a proto bych radši viděl výsadbu včelařských rostlin. Například
> různé druhy vrb. Již před mnoha desetiletími včelaři iniciovali vznik trv.
> Včelí linky, kterou tvořilo 13 klonů včelařských vrb. Vrby se s rozkvětem
> překrývali a 1. klon začal kvést před vrbou jívou a poslední zkončil ped
> rozkvětem ovocných stromů. Cílem včelařů by mělo opravdu být přirozené
> vedení silnějších včelstev s minimem zásahů. V mých začátcí jsem taky
> podsouval a přesouval truhlíky, ale nakonec to bylo zcela zbytečný,
> protože jsem včelstva "nastartoval", ono se ochladilo, včely se ale líhli
> stále, venku žádné upracováním neumírali a sběr rojů byl na spadnutí. Takže
> vše musí být hlavně v návaznosti na jednotlivé fáze v přírodě a úmyslu
> včelaře, i když zde je včelař posunut na druhou kolej. Na první koleji jede
> genetika. A v tomto ohledu stále včelaři nepochopili kvalitu matek z
> vyšších chovů.       
>
>
>

Již před mnoha desetiletími včelaři iniciovali vznik trv. Včelí linky, kterou tvořilo 13 klonů včelařských vrb. Vrby se s rozkvětem překrývali a 1. klon začal kvést před vrbou jívou a poslední zkončil ped rozkvětem ovocných stromů.
.......
Část těchto klonů jsem vysadil u silnice.
Pro ty co si chtějí odebrat řízky a jsou z Podkrkonoší.
Tak v Debrném (mezi Dvorem Králové a Hostinném) vede silnice kolem malé vodní elektrárny na Labi. Zde si s citem a ohleduplností můžete nějaké řízky odebrat. Děkovat nemusíte, stačí kdž je opět dáte u ssbe ostatním k dispozici.
Karel

Asi 20 let mám doma 4 klony, první je S021, který kvete před prvními jívami,
kdyby to oteplení bylo ještě do konce tohoto týdne, možná by rozkvetl, pak
další dva, které kvetou o cca 14 dní později a čtvrtý, který kvete zase o
dalších cca 14 dní později a na něho už navazují petrklíče a další jarní
rostliny a dřeviny. Letos dostaly dost zabrat od těžkého sněhu, hlavně ten
čtvrtý a S021, budu muset hodně seřezávat.

Nejsem si ale jistý, jestli ty klony rozšiřovat všude, jsou přece jen
geneticky cizokrajné a vzhledem k tomu, že jejich pyl se přenáší větrem,
může se dostat na velkou vzdálenost a zkřížit se s místními vrbami jívami.
Pro nějakou méně dotčenou oblast, třeba chráněné oblasti by snad bylo lepší
získat sazenice ze semen místních vrb jív a po pár letech těch 50 % samičích
stromů buď vyhodit nebo přeroubovat samčími rouby.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, February 23, 2006 10:36 AM
Subject: Re: Krmitko na vodu


> Již před mnoha desetiletími včelaři iniciovali vznik trv. Včelí linky,
> kterou tvořilo 13 klonů včelařských vrb. Vrby se s rozkvětem překrývali a
> 1. klon začal kvést před vrbou jívou a poslední zkončil ped rozkvětem
> ovocných stromů.
> ......
> Část těchto klonů jsem vysadil u silnice.
> Pro ty co si chtějí odebrat řízky a jsou z Podkrkonoší.
> Tak v Debrném (mezi Dvorem Králové a Hostinném) vede silnice kolem malé
> vodní elektrárny na Labi. Zde si s citem a ohleduplností můžete nějaké
> řízky odebrat. Děkovat nemusíte, stačí kdž je opět dáte u ssbe ostatním k
> dispozici.
> Karel

RP:
Nejsem si ale jistý, jestli ty klony rozšiřovat všude, jsou přece jen
geneticky cizokrajné a vzhledem k tomu, že jejich pyl se přenáší větrem,
může se dostat na velkou vzdálenost
......
To mě překvapuje, myslel jsem že jsou vedlejším produktem nějakého melioračního výzkumu a výběrem z tuzemských druhů.
Nějaký včelař, který ten výzkum dělal je při tom snad vybral.

Ví někdo víc.
Karel

někdy před 20 lety bylo ve Včelařství, že to jsou kříženci různých vrb,
nejen těch našich původních.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, February 23, 2006 11:54 AM
Subject: Re: Krmitko na vodu


> RP:
> Nejsem si ale jistý, jestli ty klony rozšiřovat všude, jsou přece jen
> geneticky cizokrajné a vzhledem k tomu, že jejich pyl se přenáší větrem,
> může se dostat na velkou vzdálenost
> .....
> To mě překvapuje, myslel jsem že jsou vedlejším produktem nějakého
> melioračního výzkumu a výběrem z tuzemských druhů.
> Nějaký včelař, který ten výzkum dělal je při tom snad vybral.
>
> Ví někdo víc.
> Karel